02. 09. 2021

Ultralehké turistické stany – vše, co o nich potřebujete vědět

David Czempka

Přenosná střecha nad hlavou, co se vám vejde do batohu, je klíčová součást výbavy každého příznivce delších treků a vícedenních dobrodružství. Kvality stanu poznáte především tehdy, když po náročném dni na hřebeni konečně složíte hlavu a spustí se průtrž mračen. Zbytečně těžký a přehnaně robustní stan se vám ale bude často připomínat na zádech ve zdlouhavých stoupáních. Naštěstí se na trhu objevuje čím dál více lehkých a ultralehkých stanů, díky kterým toto dilema hravě vyřešíte. Poctivě vyrobený a plně vybavený ultralehký stan vám dodá pocit bezpečí, poskytne útočiště před nepřízní počasí i útoky krvelačného hmyzu a zároveň vám zbytečně nezatíží batoh.

Ve světě ultralehkých stanů přitom není zas tak lehké se zorientovat – stojí za to investovat do těch nejlehčích materiálů? Jaké jsou výhody a nevýhody ultralehkých stanů? Jakou konstrukci a typ zvolit? Jak obstojí v poctivé horské bouřce? Na všechny tyto otázky se důkladně podíváme na následujících řádcích.

S trochou opatrnosti

Než se společně ponoříme do světa ultralehkých stanů a přístřešků naplno, tak se sluší předem uvést na pravou míru jeden z často diskutovaných aspektů spaní a trekování s odlehčeným vybavenímrovnováhu mezi funkčností, odolností a množstvím zkušeností, které minimalistické vybavení na hory od svého uživatele vyžaduje. Ultralehké stany nejsou výjimkou – s klesající hmotností až příliš nízko budou přicházet kompromisy ať už na straně odolnosti, prostoru či v podobě komplikovanosti stavby. Pokud nejste zarytý thru-hiker, který řeší opravdu každý gram, nemusíte volit ty nejextrémnější řešení, v nabídce je naštěstí stále spousta komfortních, prostorných, hodně lehkých a dostatečně odolných stanů.

Ultralehké stany vám výměnou za trochu opatrnosti a alespoň základní zkušeností se stavbou přístřeší a výběrem místa na spaní, nabídnou bezpečnou střechu nad hlavou v maličkém a lehoučkém balení. Stejně jako u ostatního (nejen) ultralehkého vybavení i tady platí, že byste svůj stan před výpravou „na ostro“ nejprve měli vyzkoušet na nějakých jednodušších túrách, kde pochopíte jeho specifika jako – jak se staví, kterou stranou lépe odolává větru, zda nepotřebujete další kolíky či šňůry navíc apod.

Štěstí přeje připraveným. Než vyrazíte na trek, seznamte se svým vybavením.

Jedna nebo dvě stěny

Jedním ze základních faktorů, které určují vlastnosti ale i hmotnost stanu, je počet stěn neboli plášťů. V základu rozdělujeme stany na jednoplášťové a dvouplášťové. Oba typy pak mohou mít speciální prutovou konstrukci (samonosné stany) nebo se mohou stavět na trekové hole, větve, lyže nebo tyče (stany bez opory), o tom ale níže.

Dvouplášťové stany

Jak již název napovídá, sestávají se ze dvou kompletně oddělených plášťů – z vnitřního stanu, který je tvořen podlahou a moskytiérou a je prodyšný a z tzv. „tropika“, což je vnější nepromokavý plášť.

Hlavní benefitem tohoto typu je lepší ochrana vůči kondenzaci, která vzniká na vnitřní straně tropika. Vnitřní plášť tady tvoří bariéru mezi vámi a mokrým tropikem. Dá se říct, že pro většinu uživatelů jsou prostě komfortnější a dodávají trochu větší pocit bezpečí a bytelnosti. Dvouplášťové stany budou oproti těm jednoplášťovým pochopitelně těžší a méně skladné.

Dvouplášťový samonosný stan MSR Hubba Hubba NX.

Jednoplášťové stany

U těchto stanů vás od vnějšího prostředí odděluje pouze jeden plášť, a to nepromokavé tropiko. Některé jednoplášťové stany mají do tropika zabudovanou moskytiéru s podlážkou pro lepší ventilaci, ochranu proti hmyzu a povětrnostním vlivům. Naopak u některých jste odkázáni pouze na tropiko.

Odstraněním vnitřního pláště se ušetří spousta materiálu a tedy hmotnosti. Nejlehčí a nejskladnější stany na světě spadají právě do této kategorie. Pokud si osvojíte jejich používání, můžete očekávat rychlejší a snadnější stavbu než v případě dvouplášťových stanů. Musíte tady ale počítat s větší šancí, že se vám na spacák a další vybavení dostane kondenzace vysrážená na vnitřní straně tropika (není mezi vámi a tropikem žádná bariéra). Tyto stany také mohou být vzdušnější a tedy méně teplé (záleží dle provedení).

Jednoplášťový ne-samonosný stan Mountainsmith Mountain Shelter LT.

S oporou či bez

Další klíčová vlastnost stanu, kterou byste se měli zaměřit při jeho výběru, je jeho konstrukce a způsob kotvení. V základu můžeme stany rozdělit na samonosné a bez opory (ne-samonosné). Jaké jsou jejich specifika, výhody a nevýhody a nakonec, který je pro vás vhodnější?

Stany bez opory (ne-samonosné)

Stany bez opory bez zakolíkování nedrží svůj tvar. Jejich podpůrnou konstrukci tvoří nejčastěji trekové hole nebo jiné tyče. Tyto stany nabídnou minimální hmotnost a objem po sbalení výměnou za trochu komfortu a obyvatelného prostoru. Kladou trochu větší nároky na zkušenosti svého majitele – stabilita stanů bez opory závisí především na tom, jak se vám podaří vypnout všechny šňůry a ukotvit kolíky a tím i na volbě správného podkladu, který by neměl být ani příliš tvrdý, ani sypký. Správně postavený stan bez opory si pak hravě poradí i s pořádným lijákem a větrem stejně jako kvalitní samonosný stan. Naopak při špatném či odfláknutém kotvení se vám průběhu noci může zbortit.

Stan Sierra Designs High Route 1 se staví na dvě trekové hole, patří tedy do kategorie stanů bez opory.

Samonosné stany

Samonosné stany jsou vybaveny solidní konstrukcí z prutů, díky které drží svůj tvar, aniž by byly přikolíkované. Postavený stan lze tak v celku zvednou ze země a přenést třeba deset metrů dále na rovnější povrch. To ale neznamená, že nemusíte stan ukotvit k zemi. Přikolíkování je samozřejmě vždycky dobrý nápad, a to kvůli vytvoření předsíněk, maximalizování vnitřního prostoru a ochraně před větrem a deštěm.

Taková konstrukce vyniká především odolností, snadnou manipulací a obyvatelným prostorem. Samozřejmě s sebou ale často nesou mnohem větší objem i hmotnost.

V podstatě existuje ještě třetí kategorie, kterou ale část výrobců zahrnuje do samonosných stanů. Jedná se o ”polo-samonosné” stany, které jsou tvořeny konstrukcí prutů stejně jako v případě samonosných stanů, ale část stanu stejně musí být zakolíkována pro dosažení úplného tvaru a struktury. Do této kategorie spadá například Big Agnes Tiger Wall a Big Agnes Fly Creek.

Volba v tomto případě závisí především na vašich zkušenostech a míře pohodlí, kterou si od pobytu ve stanu slibujete. Pokud si ještě se stavěním stanu na trekové hole nejste zcela jistí, nebo v něm na svých výpravách plánujete trávit větší množství času, tak pravděpodobně oceníte komfort a funkčnost, které vám dokáže nabídnout jen dvouplášťový samonosný stan. Jestli se však již chcete pustit do odlehčování svého vybavení naplno a nebojíte se o něco více bezprostředního kontaktu s živly a přírodou obecně, tak sáhněte po jednoplášťovém stanu bez opory, který bude vždy ještě o mnohem lehčí a skladnější.

Materiály

Především při výběru on-line, kdy si stan nemůžete prohlédnout a osahat, se vyplatí mít alespoň základní znalosti materiálů a umět rozluštit jejich často složité názvy. Součástí popisů materiálu se často setkáte s hodnotou denier, která je značená písmenem „D“ – například 68D. Jedná se o jednotku vyjadřující tloušťku jednotlivých vláken tkaniny. Materiály ze silnějších vláken (s vyšší hodnotou denier) budou odolnější, ale zase u nich tolik neušetříte na hmotnosti, zatímco k těm ultralehkým se zase budete muset chovat o něco opatrněji. Jde o to najít ideální kompromis.

Pokud hledáte lehký či ultralehký, ale stále přijatelně odolný a spolehlivý stan, doporučujeme vybírat tropiko s látkou o tloušťce vláken někde v rozmezí 15-30D. Nezatracujeme ani stany z ultra tenkých materiálů jako 10D, 7D, tady ale musíte počítat z extra péčí, mnohem nižší odolností a pravděpodobně také životností.

Srovnání různých materiálů s rozdílnou tloušťkou vláken. Z leva – 10D nylon, 300D polyester a 10D micromesh (síťovina). Foto: MSR

Mezi nejčastěji používané materiály na tropika a vnitřní stany patří nylon a polyester. U ultralehkých stanů se v drtivé většině případů setkáme s nylonem, protože má při nižní hmotnosti (tloušťce materiálu) lepší odolnost vůči roztržení a oděru. Jeho odolnost tak trochu tkví v jeho průtažnosti. Tahle vlastnost má ale taky jednu nevýhodu. Nylon vystavený vlhkým podmínkách absorbuje vodu, kvůli tomu se ještě zvýší jeho průtažnost a to může způsobovat, že se krásně vypnuté tropiko po dešti více či méně zvlní. Polyester naopak tímto neduhem netrpí a má také lepší odolnost vůči UV záření. S odolností je na tom hůře, proto se používá se spíše ve větších tloušťkách u tradičních stanů, kde nízká hmotnost není důležitá. Vlastnosti obou materiálů se ale velmi často mění a vylepšují aplikováním nepromokavých zátěrů.

Ultralehký stan po vydatné bouřce.

Pruty u většiny lehkých a ultralehkých stanů jsou konstruovány z hliníku a jeho slitin. Hliník trefuje ideální rovnováhu mezi nízkou hmotností, odolností a pružností. Jen šíleně ultralehké stany jako například řada MSR Carbon Reflex nebo Big Agnes Carbon sází na prutovou konstrukci z karbonu, která je ještě o něco lehčí. Při porovnání stejných průměrů tyčí na tom bude s odolností lépe karbon. Vyšší pořizovací cena karbonu se ale značně projeví na ceně stanu. Na rozdíl od hliníku, který se při příliš velkém zatížení ohne, karbon se bez varování zlomí. Mezi nejosvědčenější výrobce prutů patří legendární korejský výrobce DAC nebo americký Easton.

Podlaha

Prakticky u všechny odlehčených stanů najdete také mnohem tenčí podlážky než u těch tradičních, které jsou sice lehké a lépe sbalitelné, ale také výrazně méně odolné a lze je tak považovat za jednu z jejich zásadních slabin. Jednou z klíčových součástí vašeho vybavení ke stanu by i z tohoto důvodu měla být přídavná podlážka neboli tzv. footprint, kterou výrobci většinou nabízí ke svým stanům, nebo alespoň na míru střižený tyvek, kterým slabší podlážku vnitřního stanu podložíte, a ochráníte ji tak před zbytečným opotřebením. Přidaná vrstva také podpoří i nepromokavost podlážky.

Speciální podlážka má oproti tyveku tu výhodu, že je již na míru uzpůsobená konstrukci vnějšího stanu, a při minimalistických výpravách vám umožní nechat vnitřní stan doma a přístřeší si snadno postavit bez „ložnice“ i jen v módu „fast fly“. Výhodou této varianty je možnost postavit prvně tropiko, pak až vnitřní stan a to v dešti rozhodně oceníte.

S originální podlážkou můžete postavit prvně tropiko, a pak až vložit vnitřní stan.

Vodní sloupec a celková nepromokavost

Nepromokavost se u outdoorového vybavení nejčastěji určuje pomocí tzv. vodního sloupce. Můžete si to představit jako pomyslný úzký válec naplněný vodou, který svou tíhou tlačí na látku pod ní. Jednotkou vodního sloupce jsou milimetry (mm) a říká, jak velký tlak vody musí být na látku vyvíjen, než do ní voda začne sáknout a prokapávat. Je ale vodní sloupec to nejdůležitější a platí pravidlo, že čím vyšší, tím lepší?

Majitelé tradičních robustních stanů vám možná budou tvrdit, že hodnoty vodního sloupce by se měly pohybovat někde v rozmezí 5 000 – 15 000 mm. Pro plnou nepromokavost stačí ve skutečnosti ale hodnoty mnohem nižší. Pěkný přiklad uvádí MSR, kteří podrobili testu nepromokavosti klasický deštník, u kterého naměřili vodní sloupec pouhých 420 mm. To ukazuje, že hodnoty vodního sloupce nemusí být v řádech tisíců.

Osvědčené ultralehké třísezónní stany většiny světových značek jako například Big Agnes a MSR mají vodní sloupce vnějších plášťů někde v rozmezí 1 200 – 2 000 mm, z vlastní zkušenosti víme, že to stačí i na pořádnou horskou bouři. Vyšší vodní sloupec sice znamená vyšší nepromokavost, ale sám o sobě není spásný a nerozhoduje o celkové nepromokavosti stanu. Důležitou roli hraje také celkový design, kvalita zpracování a hlavně švy, tedy dírky v materiálu po šití jehlou, které musí být poctivě podlepeny nepromokavou páskou nebo opatřeny zátěrem.

Kapky vody na bytelné nepromokavé látce stanu.

Nepromokavosti látek stanů se dosahuje nanesením jedné či více vrstev nepromokavého zátěru. Mezi ty nejpoužívanější patří silikon (Sil), polyuretan (PU) a polyethylen (PE/PeU). Každý zátěr má své specifika, výhody a nevýhody, o tom ale třeba příště (velké zájemce o tuto problematiku odkážeme zde). Vyšší vodních sloupců dosahují výrobci stanů pouze pomocí silnějších vrstev zátěrů. Ty s sebou ale bohužel přinášejí i značné nevýhody. Kromě nárůstu hmotnosti a horší sbalitelnosti dochází také k snížení pružnosti látky a odolnosti proti roztržení. Voda samozřejmě není jediný živel, kterému musí stany v přírodě čelit. Nedává smysl na ultra tenkou látku nanášet příliš silný zátěr, kvůli kterému by ztratila svoji pružnost a mohlo dojít k jejímu roztržení v silném větru. Proto u ultralehkých stanů nenajdeme tak vysoké hodnoty vodních sloupců jako u tradičních stanů z robustnějších látek. Naopak u podlážky stanu, která je pod větším tlakem a v přímém kontaktu se zemí, vlhkostí a vodou, se hodí o něco silnější materiály s vyšším vodním sloupcem.

V neposlední řadě nezapomínejte na to, že stan nikdy nebudete stavět v laboratoři. Co se týká odolnosti vůči větru a dešti, hraje mnohdy klíčovou roli umístění stanu a jeho správné vypnutí – ani ten nejlepší a nejtechničtější expediční kousek nemusí obstát na špatně zvoleném tábořišti.

Ideální velikost

Číslo v samotném názvu stanu většinou znamená, pro kolik osob je určen – ku příkladu Big Agnes Copper Spur HV UL3 je určen pro 3 osoby. Ultralehké stany často šetří hmotnost i na obyvatelném prostoru, a proto pokud vyžadujete více komfortu a místa na víc, je rozumné sáhnout po stanu s vyšší kapacitou – dvou osobový stan pro sólo cesty a tří osobový stan pro pár. Hmotnostní daň za místo na víc v tomto případě nebývá tak kritická. Pokud ale máte priority v nízké hmotnosti a co nejlepší sbalitelnosti a na treku chcete být lehcí jako pírko, samozřejmě se můžete řídit doporučením výrobce.

Pokud vyčuhujete z davu, a to doslova, vyplatí se sledovat délku stanu. Pokud vám bude stan krátký, nalepí se váš spacák na mokré tropiko a zbytečně navlhne. Je dobré mít po všech stranách nějakou rezervu. Pokud už tento problém u vašeho aktuálního stanu řešíte, můžete si dát k nohám například prázdný batoh nebo cokoliv dalšího, co vytvoří bariéru mezi vám a tropikem a nevadí, že lehce navlhne.

Další rozhodujícím prvkem pro výběr stanu můžete být počet předsíněk a jejich umístění. Znovu a znovu je potřeba si ujasnit vaše priority. V případě jedné předsíňky ušetříte hmotnost na látce a zipech na víc. V případě dvou předsíněk u dvou osobového stanu budou mít oba spáči svůj vlastní prostor na vybavení a nemusí se vzájemně obtěžovat při každém vstupu a výlezu – to je výrazný komfort na víc, který většině uživatelům za gramy na víc stojí.

Vychytávky a detaily

Pokud ve finálním rozhodování váháte, sledujte malé detaily. Například nekvalitní zipy mohou být kritickým místem jinak dobře konstruovaného stanu. Výrobci, kteří se nesnaží za každou cenou srazit výrobní náklady, proto často sází na osvědčené dodavatele jako je například YKK.

S cílem předběhnout konkurenci a získat si pozornost zákazníka, je většina výrobců nucena inovovat a přijít s něčím novým. Tady musíme vyzdvihnout stany značky Big Agnes, konkrétně jejich bestseller Big Agnes Copper Spur HV UL, jehož interiér oplývá spoustou úložného prostoru a z tropika si můžete postavit markýzu na předsíňkou. Nebo řadu stanů Big Agnes Bikepack, která má kratší složené pruty a speciální obal, abyste mohli stan připnout na řídítka a několik dalších vychytávek.

Dále můžete u stanů sledovat detaily jako přídavné kotevní body, obal na stan, vlastní vylepšené nepromokavé zátěry, kolíky a jejich počet a další příslušenství.

Tak který?

Jestli jste se už podívali na nabídku ultralehkých stanů a z velikosti sortimentu vám jde hlava tak trochu kolem, tak nezoufejte. Nejprve se zeptejte sami sebe, jaké jsou vaše priority a v jakých podmínkách plánujete stan používat. Nezapomeňte ani na to, kolik prostoru pro sebe a popřípadě i svého parťáka na cesty potřebujete. Stany se vyrábí ve všech tvarech i velikostech a každému dobrodružství nejlépe sedne jiný.

Pokud jste se dočetli až sem, tak věříme, že téma ultralehkých stanů už pro vás nebude španělskou vesnicí. A kdyby přece jen, s dodatečnými otázkami, žádostí o radu nebo o pomoc s výběrem se na nás můžete vždy obrátit. 🙂

Komentáře

Další články

Přejít na blog

×