15. 02. 2024

Pacifická hřebenovka (PCT) – podrobný průvodce (thru-hiking 101)

Petra Kovalčíková

PCT, Pacific Crest Trail, Pacifická hřebenovka – to jsou názvy, pod kterými můžeš znát jeden z nejoblíbenějších a nejpopulárnějších dálkových trailů na světě linoucí se horskými oblastmi západního pobřeží Spojených států amerických od mexických hranic až po ty kanadské. Budování této koňské a posléze i turistické stezky započalo ve 30. letech 20. století a oficiálně byla dokončena v roce 1993. Největší popularitu ale získala po roce 2014, kdy do kin přišel film Wild (Divočina), který vznikl na motivy knihy Cheryl Strayed. Přestože Cheryl ušla dokonce méně než polovinu z celého trailu, její kniha a posléze film započaly nevídaný fenomén. V posledních letech je každoročně vydáváno 4 – 6 tisíc permitů lidem z celého světa, kteří mají v úmyslu projít tento trail celý jako thru-hike, spousta dalších pak vyráží zdolat jeho několikadenní až týdenní sekce. Kolik lidí se ale na stezku doopravdy vydá a kolik ji úspěšně i dokončí, ve skutečnosti nikdo neví… Společně s Appalačskou stezkou (AT) a Stezkou kontinentálního rozvodí (CDT) patří mezi tzv. “Triple Crown” traily – královskou trojici nejdelších dálkových treků v USA. 

O Pacifické hřebenovce toho bylo napsáno i řečeno už hodně. Blogy, články, knihy, cestopisy a průvodci, podcasty, YouTube videa, filmy… Informací je nepřeberné množství a poskytnout ucelený a kompletní obrázek o PCT není jednoduché, už vůbec ne v rozsahu blogového článku. Tento text je tak určen především lidem, kteří o zdolání PCT zatím jenom uvažují, a může jim posloužit jako odrazový můstek k dalšímu plánování. Kromě základních údajů o trailu se zde dozvíš i praktické poznatky, jak to na PCT vlastně chodí a co tě tam může potkat, a najdeš zde spoustu odkazů s oficiálními či podrobnějšími informacemi. Pacifická hřebenovka byla tématem i 9. dílu našeho podcastu Život na treku, který určitě stojí za to si poslechnout. Vysvětlení některých použitých pojmů a výrazů najdeš v tomto článku.

Základní informace a obsah článku

Po kliknutí na odrážku se přesuneš do dané sekce.

Název trailu

Oficiální název trailu je Pacific Crest National Scenic Trail, přičemž nejčastěji se setkáš se zkráceným názvem PCT = Pacific Crest Trail. V češtině se pro tento trail ujal název Pacifická hřebenovka

Lokace

Pacifická hřebenovka se line horskými oblastmi západního pobřeží USA od hranic s Mexikem až po hranice s Kanadou. Prochází přes celé 3 státy – Kalifornie, Oregon a Washington. Trasa také prochází přes 25 národních lesů a 7 národních parků (Sequoia, Kings Canyon, Yosemite, Lassen Volcanic, Crater Lake, Mount Rainier a North Cascades).

Na PCT se setkáš s krásami i nástrahami pouště, stejně tak jako s dechberoucími zaledněnými a skalnatými vrcholy pohoří Sierra Nevada. Budeš procházet hlubokými zelenými lesy i rozlehlými oblasti zničenými požáry. Trasa tě provede i okolo několika významných impozantních sopečných vrcholů Kaskádového pohoří. Co především činí Pacifickou hřebenovkou tak jedinečnou, je její rozmanitost.

Celková délka

2 653 – tohle číslo si už nechal vytetoval nejeden thru-hiker. Je to totiž přesný počet mil dle oficiální trasy Pacifické hřebenovky. Přepočteno do metrického systému se dostáváme na krásných 4 272 km. To je jako bys obešel Českou republiku 2x kolem hranic a možná si při tom ještě i kousek zašel.

Stát Kalifornie tvoří 64 % z celého PCT (1 692 mil = 2 724 km), Oregon 17 % (455 mil = 733 km) a Washington 19 % (506 mil = 815 km).

Ale pozor, tato čísla sice najdeš v oblíbené mapové aplikaci FarOut, skutečnost je možná trošku složitější – více se o tom můžeš dočíst zde.

Celkové převýšení

Celkové převýšení Pacifické hřebenovky se udává jako 128 284 m (dostupné zdroje se v přesném čísle mírně rozchází). To znamená asi 14x zdolání Everestu. Že je to pořád nepředstavitelné? Prostě počítej s tím, že je to téměř neustále nahoru nebo dolů, není to žádná procházka Litovelským Pomoravím…

Nejvyšší a nejnižší bod

Nejvyšší bod na Pacifické hřebenovce leží ve výšce 4 009 m n. m. a jedná se o vysokohorské sedlo Forester Pass v pohoří Sierra Nevada v Kalifornii. Nicméně v rámci PCT permitu je možné si vystoupat i na nejvyšší horu kontinentální části USA (bez Aljašky) – Mt. Whitney (4 421 m n. m.), která sice neleží oficiálně na trailu, ale nachází se jen pár kilometrů od něj.

Nejníže je pak na trailu položeno městečko Cascade Locks v Oregonu (43 m n. m.). Na tomto místě překročíš slavný most přes řeku Columbia “Bridge of Gods”, který je bránou do státu Washington.

Doba trvání

Jak dlouho trvá projít celou Pacifickou hřebenovku je značně individuální a závisí to na mnoha faktorech (fyzická zdatnost, vnitřní motivace, počasí, zranění apod.). Průměrná doba trvání je ale okolo 4 – 5 měsíců. Ti nejrychlejší to zvládnou i za 3 měsíce, zatímco jedinci, kteří se opravdu rádi loudají a kochají, si to protáhnou i na 6 měsíců. Delší časové okno je většinou nežádoucí z důvodu počasí nebo vízových podmínek.

Kolik kilometrů tedy průměrně denně na PCT ujdeš? Můžeš si to spočítat sám – 5 měsíců znamená přibližně 154 dní, musíš tedy ujít průměrně 27,7 km denně bez započítání odpočinkových “zero” dní a případně i kilometrů navíc, pokud musíš dojít k parkovišti, silnici nebo do města pro zásobování. Pokud by sis v průměru z každého týdne dopřál 1 celý den volna (tedy celkem 22 zero dní), budeš muset každý den ujít v průměru zhruba 32,3 km na trailu.

Směr a období

Jelikož se trasa Pacifické hřebenovky táhne přes celé Spojené státy americké od mexických hranic až k hranicím kanadským, existují dvě logické možnosti, jak ji projít vcelku bez přerušení a přeskakování. Nejoblíbenější a nejčastější varianta je začít na jihu u mexických hranic a pokračovat směrem “nahoru” na sever ke Kanadě. Takovému směru se říká NOBO (z angl. “Northbound”). Permity pro NOBO jsou vydávány na období od 1. března do 31. května. Za ideální začátek se považuje polovina dubna. Start v březnu sice většinou znamená relativně příjemné denní teploty a spolehlivější vodní zdroje v pouštní oblasti Jižní Kalifornie, ale také příliš brzký vstup do vysokých hor v pohoří Sierra Nevada se stále ještě obtížnými až nepřístupnými sněhovými pasážemi, případně těžko překročitelnými brody. Začátek v druhé půlce května pak naopak může znamenat opravdu vysoké denní teploty a možné vyschlé vodní zdroje v poušti. Tento směr je oblíbený především pro delší časové okno pro začátek a “jednodušší” start s ohledem na terén, převýšení, možnosti zásobování a další aspekty.

Druhou možností je začít na severu u kanadských hranic a pokračovat směrem “dolů” na jih k hranicím s Mexikem. Takový směr se označuje jako SOBO (z angl. “Southbound”). Permity pro SOBO start se vydávají pro období 15. červen – 31. červenec, přičemž optimální čas pro start závisí na zbytku sněhové pokrývky ve Washingtonu. Příliš brzký start může vést k obtížně průchodným sněhovým úsekům na počátku trasy. Naopak pozdější start může znamenat nedostatek času projít přes vysoké pohoří Sierra Nevada v Kalifornii dřív, než udeří první zimní bouře. Začátek PCT ve Washingtonu může být pro nezkušené hikery obtížnější vzhledem k odlehlosti a horším možnostem zásobování (oproti Jižní Kalifornii), terénu a vyššímu převýšení.

Místo začátku a konce

U mexických hranic se začíná (NOBO) nebo naopak končí (SOBO) v malém kalifornském městečku Campo, které je vzdálené zhruba 80 km od letiště v San Diegu. Jižní terminus, dřevěný hraniční monument označující začátek/konec trasy, leží hned u hranic s Mexikem a je poměrně dobře dostupný. Existuje hned několik možností dopravy, jak se na toto místo dostat. Asi půl kilometru od jižního terminusu leží kemp CLEEF pro ty, kteří plánují přijet o den dřív. V San Diegu a okolí můžeš najít i Trail Angels, tedy dobrovolníky nezištně pomáhající PCT hikerům (možnost domluvy dopravy, případně i ubytování před zahájením cesty).

Severní terminus na hranicích s Kanadou (známý také jako Monument 78) se nachází v místě dostupném pouze pěšky. Nejbližší přístupová cesta, parkoviště a kemp na americké straně je v místě zvaném Harts Pass, které je vzdáleno 50 km od hranic. Harts Pass je dostupný z malého městečka Mazama (cca 30 km, možnost kempování i případné dopravy u Trail Angels v Lion’s Den). Začátek pro SOBO hikery tedy většinou znamená zajištění dopravy do Harts Passu, odkud je nutné dojít pěšky 50 km k hranicím, poté se vrátit zase zpátky a pokračovat dále na jih. Pro ty, kteří na severu končí (NOBO), je možnost pokračovat pěšky až do kanadského resortu Manning Park (14 km), ale pouze s platným povolením PCT Canada Permit (podrobněji viz sekce Permity).

Oficiální zdroj informací

Pacific Crest Trail Association (PCTA) je nezisková organizace, která se věnuje ochraně, udržování a propagaci Pacifické hřebenovky. Spolupracuje s federálními, státními a místními agenturami a organizacemi, stejně jako s dobrovolníky, aby zajistila trail přístupný a průchozí, monitoruje její dopad na životní prostředí, vydává permity (povolení) a podporuje vzdělávací programy ohledně ochrany přírody.

Veškeré potřebné informace, důležité odkazy a odpovědi na nejčastěji kladené otázky ohledně Pacifické hřebenovky najdeš v angličtině na oficiálních stránkách organizace PCTA: www.pcta.org. Doporučujeme si stránku podrobně projít a přečíst, najdeš v ní totiž mimo jiné i velmi užitečné informace, například ohledně aktuálních podmínek na trailu nebo oficiálních uzavírek trailu.

Plánování a příprava

Permity

Vydat se na Pacifickou hřebenovku vyžaduje i trochu byrokratických příprav. Ačkoliv se to může spoustě lidem zdát jako “opruz”, omezení počtu osob ve stejný čas na stejném místě má svá opodstatnění. Hlavním důvodem permitů (povolení) je ochrana přírody, především minimalizace přetížení a dopadu lidské činnosti na křehké ekosystémy na trailu a v jeho okolí. Všichni chceme zachovat přírodu dostupnou, ale zároveň i co nejvíce nedotčenou, a to nejen pro nás, ale i pro budoucí generace. Proto respektujme permitový systém a dodržujme pravidla Leave No Trace.

Pokud plánuješ jít více než 500 mil na PCT, je potřeba si zažádat o povolení, tzv. PCT Long-distance Permit, které je vázáno na konkrétní místo a datum startu. Tento permit umožňuje dotyčnému průchod národními parky i lesy a kempování v blízkosti trailu téměř bez omezení. Ve dvou kolech probíhá nejprve registrace, po které náhodně získáš přesný čas, ve kterém se budeš moct v určený den přihlásit do systému PCTA a zažádat si o permit. Vybereš si místo startu a v kalendáři volné datum. První kolo probíhá většinou v polovině listopadu a na každý den od března do května se uvolňuje 35 NOBO permitů. Druhé kolo probíhá nejčastěji v polovině ledna a na každý relevantní den se uvolňuje 15 NOBO permitů a 15 SOBO permitů. Permity jsou zdarma, ale můžeš si v jednom roce zažádat pouze o jeden permit. Přesné dny a časy registrace a oficiálních žádostí o PCT Long-distance Permit se každý rok mění, sleduj proto s předstihem oficiální stránky PCTA

Po získání permitu bys měl začít přesně v den uvedený na permitu. Realita ale není černobílá a někdy se stane, že je člověk nucen například pro nemoc začít v jiný den. Bezdůvodné obcházení permitů ale nedoporučujeme, mohou z toho vyplynout následky v podobě jeho zrušení. Permit je nutné nosit sebou vytištěný, podepsaný a nezalaminátovaný. Počítej s tím, že jej mohou chtít rangeři vidět, což se děje především v Yosemitském národním parku v Kalifornii a národním parku North Cascades ve Washingtonu.

O permity se každý rok strhává poměrně velký boj, takže se může stát, že po druhém kole žádostí nezůstane žádné datum v kalendáři volné. V takovém případě ještě nemusíš házet flintu do žita, pořád existují možnosti, jak se na PCT v daném roce vydat. První možností je trpělivost. Spousta lidí získá permit a posléze se z různých důvodů rozhodnou na PCT nejít a svůj permit uvolní. Pak stačí pravidelně kontrolovat oficiální PCTA stránky a s velkou pravděpodobností nějaký permit získáš, i když to možná bude až na poslední chvíli a ne ve tvém vysněném čase. Další možností je získat lokální permity vždy na dané úseky, ve kterých jsou vyžadovány. To je ale logisticky náročnější a může nastat situace, kdy budeš nucen nějaký úsek přeskočit a vrátit se na něj v méně frekventovaném období. Více informací o této variantě najdeš zde.

California Fire Permit nedovoluje rozdělávat oheň kdekoliv si zamaneš, ale pouze na tomu určených místech. Zároveň jej potřebuješ i pro vaření na plynovém vařiči. Je online, zdarma a jeho získání zabere jen pár minut. V některých místech je rozdělávání otevřeného ohně zcela zakázáno a v závislosti na aktuálním riziku vzniku požárů mohou být vyhlášeny restrikce i na dalších místech. V takovém případě je zakázáno používat i lihové vařiče. Více se o tom dočteš zde.

Jednou z možností, kde ukončit PCT, je dojít pěšky až do kanadského resortu Manning Park. Vstup z USA do Kanady mimo oficiální hraniční přechod (v tomto případě hluboko v lese v divočině) je ale nelegální, proto potřebuješ získat Canada PCT Entry Permit. O ten si je potřeba zažádat cca 8 – 10 týdnů dopředu před plánovaným vstupem do Kanady – tedy až budeš v USA na trailu, proto je potřeba na to pamatovat. Je také zdarma, ale není nárokový, může se tedy stát, že jej nezískáš a budeš se muset od kanadských hranic vrátit zpět 30 mil (50 km) do Harts Pass v americkém Washingtonu.

Víza

Pokud máš v plánu projít celé PCT a nechceš se ucházet o FKT rekord (Fastest Known Time), pravděpodobně strávíš v USA více než 3 měsíce. Pro legální pobyt tak potřebuješ nepřistěhovalecká B1/B2 víza, což jsou turistická víza, která držitele opravňují vstoupit a zůstat na území USA po dobu maximálně 6 měsíců. Po vyplnění žádosti o víza (formulář D-160) a zaplacení vízového poplatku si budeš moct domluvit pohovor na americké ambasádě v Praze. Doporučujeme mít sebou všechny požadované dokumenty a připraveny odpovědi na nejčastější otázky. Ideální čas podání žádosti je po získání permitu a před kupováním letenek. V případě získání B1/B2 víz není potřeba mít při vstupu do USA zpáteční letenku.

Varianta vstupu do USA na 3měsíční ESTA a následné vycestování ze země a opětovný návrat na ESTA může být rizikový a není oficiálně doporučen. Po covidové pandemii a zavřených ambasádách se tak ale do USA určité procento hikerů z Evropy vydalo a trail úspěšně dokončilo i s absolvováním “povinné” týdenní dovolené například v Guatemale. Zvaž ale předem všechna možná rizika a povinnosti vyplývající z této varianty.

Pojištění

Při sjednávání cestovního pojištění se raději ujisti, že máš zvolené pojištění pro celý svět včetně USA a máš pokrytý i aktivní sport – pěší turistiku nad 3 000 m n. m. pro průchod pohořím Sierra Nevada, většina klasických cestovních pojištění totiž kryje pouze turistiku do 3 000 nebo 3 500 m n. m. Tuhle aktivitu pokrývá například pojištění ČHS nebo pojištění Kooperativa Kolumbus s připojištěním aktivních sportů. Doporučujeme volit pojištění s co nejvyššími léčebnými výlohami včetně zásahu záchranných složek, zdravotní péče poskytovaná v USA je opravdu (!!!) drahá. Záchranné akce SAR (Search And Rescue) jsou na mnohých místech v USA sice zdarma, ale ne úplně všude, navíc ještě vždy závisí na dalších okolnostech a zapojených organizacích.

Navigace a mapy

Pacifická hřebenovka je poměrně dobře značený dálkový trail. Často můžeš na stromech nebo na kůlech zahlédnout nezaměnitelné logo trailu se stromečkem a horským masivem v pozadí. Trail je velmi dobře udržovaný, takže většinou nebývá problém jej prostě jen následovat. Na rozcestích také často nalezneš ukazatele s označením trailu. Nicméně trail vede i velmi odlehlými místy s nedostupností mobilního signálu, takže z bezpečnostního hlediska jsou offline mapy a navigace prostě nutností.

Asi nejčastěji používanou aplikací na PCT s mapovými podklady je aplikace FarOut (dříve známá jako Guthook). Tato aplikace je opravdu neocenitelný zdroj informací pro plánování a navigaci na trailu. Poskytuje nejen offline mapy, navigaci a trasování, ale i informace o umístění vody, kempů, zásobovacích možnostech apod. U spousty bodů můžeš vidět i fotografie z místa a především aktuální komentáře uživatelů. To se hodí především v případě plánování vodních zdrojů. Po zakoupení mapy k ní máš doživotní přístup.

Oblíbené mapy.cz mohou být také velmi užitečným mapovým podkladem, především plánuješ-li zásobování ve větší vzdálenosti od trailu nebo prostě jen jako offline záloha

Pokud preferuješ mapy tištěné nebo je chceš mít jako záložní v případě selhání techniky, tak například National Geographic vydává celkem 11 tištěných map rozdělených do jednotlivých částí PCT.

Na oficiálních stránkách PCTA si rovněž můžeš stáhnout GIS datové soubory v různých datových formátech pro načtení a použití v tebou oblíbených mapových platformách.

Vybavení

Vzhledem k podmínkám, délce a času stráveném na Pacifické hřebenovce budeš potřebovat odolné, spolehlivé a ideálně i co nejlehčí vybavení. Tipy na osvědčenou ultralight výbavu na dálkové traily si můžeš poslechnout v našem 13. podcastu s Pavlem Sabelou, který PCT prošel dokonce už 2x, nemluvě o dalších amerických dálkových trailech. Pokud se s ultralight výbavou teprve seznamuješ, začít můžeš článkem o sestavení seznamu ultralehkého vybavení (tzv. gearlistu).

Pokud s dálkovými traily začínáš, možná stále ještě váháš mezi vhodnou obuví – pohorky nebo tolik opěvované trailové běžecké boty? Přečti si tento článek a nech se přesvědčit, že trailovky budou i pro tebe tou správnou volbou pro lehký krok. Počítej ale s tím, že si jich pár budeš muset dokoupit i během cesty, vzhledem k délce a terénu na PCT prochodíš tak 3 – 6 párů. Není vhodné si všechny páry bot se stejnou velikostí kupovat dopředu, noha se ti může časem zvětšit, napuchnout, nebo ti stávající typ bot přestane vyhovovat.

Kromě standardního vybavení na dálkové třísezónní traily můžeš potřebovat dle aktuálních sněhových podmínek na trailu i nesmeky a cepín. V některých národních parcích je nutné sebou nosit a uchovávat jídlo v bear canistru – podrobnější informace a užitečné odkazy nalezneš zde. Není ale nezbytné si jej dopředu bezhlavě kupovat – na nejdelším úseku, kde je bear canister povinnou výbavou, si jej můžeš i pronajmout. Uchovávat bezpečně jídlo proti medvědům (a případně i jiným zvířatům) by se ale mělo stát samozřejmostí, patří to mezi jeden ze základních principů Leave No Trace – respekt ke zvířatům. 

S ohledem na v mnohých místech nedostupný mobilní signál, bezpečnost a všechna rizika spojená s odlehlostí a náročností trailu, je dobré zvážit nošení satelitního komunikátoru (např. Garmin Inreach Mini) nebo osobního GPS lokátoru s možností SOS přivolání pomoci.

Před tím, než se vydáš na samotnou Pacifickou hřebenovku, si vybavení vyzkoušej na nějakém kratším tailu, přechodu, nebo alespoň víkendovce. Tzv. “shakedown hike” ti pomůže vyřadit nepotřebné či nefunkční vybavení a odlehčí tvému batohu i nohám.

Pokud tě zajímá, co se sebou nosí ostatní PCT hikeři, doporučujeme se podívat na průzkum The Pacific Crest Trail Gear Guide na blogu Halfway Anywhere.

Logistika na trailu

Kempování

S Long-distances Permitem si můžeš na PCT ustlat téměř kdekoliv kolem trailu při dodržování pravidel Leave No Trace. Pouze v některých oblastech je volné kempování zakázáno nebo omezeno na konkrétní určená místa (např. v blízkosti některých jezer, v Národním parku North Cascades apod.). Ideálním zdrojem informací o možnostech kempování i s přesnou lokací eventuálních míst na spaní je v tomto případě aplikace FarOut. Především v oblastech, kde jdeš dlouhé kilometry po hřebeni nebo úbočí hor, se hodí dopředu plánovat a vědět o existujících možnostech pro kempování. 

Ideálním přístřeškem na PCT je samonosný nebo částečně samonosný stan, mezi velmi populární patří například Big Agnes Tiger Wall UL2 nebo NEMO Hornet OSMO 2P. S ohledem na hmotnost jsou velmi rozšířené jednoplášťové stany s integrovanou moskytiérou, které se staví na hůlky, podobně jako například Liteway Illusion Duo Tent. V takovém případě je ale někdy potřeba lépe vybírat místo na stavění přístřešku s ohledem na možnosti jeho ukotvení. Tarpy bez moskytiéry nejsou moc praktické vzhledem k opravdu velkému množství komárů v letních měsících. Při větší míře plánování a přípravy by bylo možné projít PCT i s hamakou, nicméně v některých oblastech jsou možnosti pro spaní v hamace značně omezené.

Zásobování

Možnosti zásobování na trailu se liší dle jednotlivých oblastí. Například v Jižní Kalifornii budeš každých pár dní procházet v blízkosti menších i pár větších měst s dobrou dostupností všeho, co si hikerské srdce i žaludek ráčí. Naopak v odlehlém a špatně dostupném pohoří Sierra Nevada budeš muset pro zásobování scházet spoustu výškových metrů a stopovat i na několik desítek kilometrů, pokud si na zádech nechceš nosit jídlo až na 12 dní. Průměrně je ale zásobování dostupné co 4 – 6 dní v závislosti na konkrétní oblasti a tvé rychlosti. 

Trail lze projít celý bez nutnosti si dopředu posílat zásobovací balíky (tzv. resupply boxy). V Oregonu a Washingtonu ale může být praktické si nějaké balíky s jídlem poslat s ohledem na vyšší ceny jídla v malých horských resortech a vzdálenosti větších měst od trailu. Pro osoby s potravinovými alergiemi, intolerancemi a jídelními restrikcemi (vegetariánství, veganství apod.) mohou být zásoby v některých, především menších městech a horských resortech značně omezené, může tak být vhodnější plánovat zásobování dopředu a poslat si na cestu více balíků.

Pokud chceš ušetřit nějaké ty kačky (teda vlastně doláče) na pořádný burger nebo pizzu ve městě, můžeš se také dozásobovat v tzv. hiker boxech. Jedná se o krabice umístěné nejčastěji v oblíbených motelech, hotelech, na poště nebo u obchodů, do kterých hikeři odkládají věci – velmi často právě potraviny, které už nechtějí nebo nepotřebují. Někdo jiný si je pak může vzít a využít. Najdeš v nich čínské polévky (ramen) i luxusní značkové dehydratované jídlo. Možná se ale vyvaruj bezejmenným potravinovým sáčkům s neidentifikovatelným bílým práškem…

Více o možnostech zásobování na PCT se dočteš zde. Seznam zásobovacích míst i s interaktivní mapou pak nalezneš pod tímto odkazem. Užitečným zdrojem pro plánování zásobování je opět aplikace FarOut.

Voda

Dostupnost vodních zdrojů se v různých oblastech na Pacifické hřebenovce liší. V některých částech budeš muset na zádech nést až 6 litrů vody, jinde si postačíš s kapacitou do 1 litru. Mezi opravdu dlouhými sekcemi bez žádného přírodního zdroje vody (především v pouštním oblastech Jižní Kalifornie) můžeš nalézt tzv. “water caches” – kešky s pitnou vodou, které tam pro hikery umístili dobrovolníci a Trail Angels. Nikdy ale na vodní kešky 100% nespoléhej a nos si raději dostatek vody mezi spolehlivými přírodními zdroji. Bezpečí závisí především na vlastní soběstačnosti. 

Informace o dostupných vodních zdrojích včetně aktuálních komentářů PCT hikerů, kteří jsou na trailu před tebou, najdeš v aplikaci FarOut. Na dobrovolnické bázi vznikají i vodní reporty, které si lze stáhnout jako pdf a vytisknout.

S ohledem na zdraví a bezpečnost (podrobněji viz sekce Zranění a zdravotní problémy) je doporučeno filtrovat všechnu vodu z přírodních zdrojů na PCT. Nejčastěji se pro to používají mechanické vodní filtry – porovnání nejoblíbenějších filtrů na dálkových trecích si můžeš přečíst v tomto článku. Pro případ jejich poškození, ucpání, zamrznutí nebo podezření na virové znečištění vodního zdroje, je užitečné mít u sebe i nějakou zálohu v podobě chemické filtrace a dezinfekce vody (např. Aquatabs). 

Více informací o všem, co se týká vody na Pacifické hřebenovce, se dozvíš zde.

Nebezpečí a náročnost

Počasí

Během 4 – 6 měsíců na Pacifické hřebenovce se potkáš především s třísezónními podmínkami, ve výjimečných případech i s podmínkami zimními. S ohledem na to je vhodné mít dostatečně teplý spacák nebo quilt (velmi populární na PCT jsou například quilty od Enlightened Equipment – Revelation 20°F nebo hřejivější Enigma 10°F) s kvalitní izolací od země (nafukovací nebo pěnovou karimatkou).

Velmi vysoké denní teploty v poušti klesají v noci až k bodu mrazu. V nadmořských výškách nad 3 000 m n. m. může být i v létě ještě souvislá pokrývka sněhu a ledu s nutností použití přinejmenším nesmeků, případně i cepínu nebo maček. Stav sněhu a srovnání s předešlými roky lze sledovat zde. Rychlé tání sněhu může způsobovat rozvodnění a silný proud řek a brodů, které se mohou stát až neprůchozí. Před cestou si určitě přečti zásady a rady, jak na bezpečné brodění řek.

Letní bouřky mohou být samy o sobě nebezpečné a je důležité vědět, jak se za bouřky správně zachovat. Navíc způsobují požáry, které jsou na západním pobřeží severní Ameriky už na každoročním pořádku. Požáry v okolí trailu mohou způsobovat i jeho neprůchodnost a dočasné, případně někdy i trvalejší uzavření trailu. Doporučujeme předem nastudovat bezpečnostní opatření, jak se chovat v případě požárů, a průběžně pak sledovat oficiální stránky PCTA s aktuálními informacemi, případně i oficiální stránky federálních, státních a místních agentur podle místa, kde se právě nacházíte.

Každý rok je ale jiný – jeden rok převažuje sucho a požáry, další rok je pak význačný nadprůměrným množstvím sněhu. Podmínky ve vysokých horách v době tání se mění dokonce každý den. Proto je dobré se v rozumné míře připravit na všechno. Není ani ostuda část trailu přeskočit, pokud nemáš jistotu, zda dokážeš daný úsek bezpečně projít. Tady jednoznačně platí “better safe than sorry”.

Terén

PCT je rozmanitý trail – setkáš se s krásně udržovanou pěšinkou, stejně jako s navigací přes kamenitý terén, překračováním velkých polomů, broděním potoků a řek a možná dokonce s obtížně navigovatelnými sněhovými pasážemi, včetně nebezpečných sněhových mostů. Někomu může být nepříjemná i vyšší nadmořská výška v pohoří Sierra Nevada s možnými projevy akutní horské nemoci, nicméně výstupy až ke 4 000 m n. m. předchází dny postupné aklimatizace.

PCT vznikala původně jako koňská stezka a je tedy průjezdná i na koni – více o této možnosti se dočteš zde. V některých částech je stezka pro koně odkloněna od té pěší. Pokud by ses na PCT chtěl vydat se svým psím parťákem, budeš muset pár úseků přeskočit, v některých částech totiž není přítomnost psů povolena. Dálkové traily se psy vyžadují mnohem větší a podrobnější přípravy a plánování. Je také na zvážení, jestli je to opravdu životní sen i tvého čtyřnohého kamaráda, nebo jenom tvůj. Pokud přemýšlíš, že bys projel Pacifickou hřebenovku na kole, tak na to zase rychle zapomeň, jízda na kole není na většině úseků PCT povolena.

Zranění a zdravotní problémy

Pacifická hřebenovka je náročná především svou délkou – chůze “na těžko” několik měsíců v kuse dá tělu prostě zabrat. Nejlepší iniciální metodou, jak předejít zraněním na trailu, je dobrá fyzická příprava před trailem. Existuje sice spousta úspěšných hikerů, kteří PCT zvládli bez jakékoliv předchozí přípravy a tréninku (jak sami říkají, tak stačí jen vstát z gauče), ale také je spousta těch, které zbytečné zranění a nepřipravenost poslaly předčasně domů. Tito lidé jen nejsou tolik slyšet… Rozvěž se doporučuje začít pomalu (tzn. první cca 3 – 4 týdny nižší denní kilometráž) a kilometry přidávat postupně. Nejčastěji dochází ke zraněním v prvních týdnech na trailu, kdy tělo ještě není zvyklé na takovou fyzickou zátěž. Zároveň je potřeba myslet i na regeneraci těla a dopřát si jednou za čas odpočinkový den (tzv. zero day) nebo i několik dní, dostatečný spánek a kvalitní vyváženou stravu.

Mezi nejčastější zranění na trailu patří: puchýře (mohou vést až k těžkým infekcím), plantární fasciitida (zánět a bolest v oblasti paty, klenby a chodidla), zánět okostice holeně (tzv. “shin splints”), zánět Achillovy paty, bolest a záněty kloubů (především kolena a kyčle), únavové zlomeniny. Lehčí i vážnější zranění mohou rovněž přijít z nepozornosti a pádů.

Pokud už budeš na Pacifické hřebenovce s podezřením na nějaké zranění, můžeš se zkusit obrátit na BlazePhysio. Doktorka a fyzioterapeutka Morgan, která za tímto projektem stojí, sama přešla Pacifickou hřebenovku a nyní se každý rok od jara naplno věnuje hikerům. Ve své červené dodávce, společně se svým zlatým retrívrem Honey, “doprovází” hikery na Pacifické hřebenovce a poskytuje jim fyzioterapeutickou a rehabilitační pomoc přímo na trailu, případně jim poradí prostřednictvím telemedicíny. Její pomoc a rady zachránily už nejednoho hikera před předčasným ukončením trailu.

Z horka může nastat celkové vyčerpání, úpal, úžeh a dehydratace. Naopak v chladnějším počasí je potřeba si dát pozor na příznaky hypotermie, což je celkový, život ohrožující stav podchlazení.

Nejčastější příčinou zažívacích problémů je nefiltrovaná nebo špatně ošetřená voda. Velmi častým a potenciálně nebezpečným je parazitický prvok Giardia způsobující nepříjemné a nelehko zbavitelné obtíže, jako je nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem, dehydratace a celková únava a schvácenost. Podobné obtíže způsobují i noroviry, které se mezi hikery mohou šířit v důsledku zhoršených hygienických návyků. Některé vodní zdroje na trailu mohou být noroviry kontaminovány a pro jejich odstranění nestačí mechanická filtrace, ale je nutná chemická dezinfekce vody.

Hlavně u mužů dochází postupně k velké ztrátě hmotnosti, takže je potřeba si dát pozor na denní přísun energie a živin. Někdo doporučuje před začátkem trailu pár kilo přibrat, aby pak mělo tělo z čeho spalovat, nicméně je to k individuálnímu zvážení – nečekaný nárůst hmotnosti může vést také k vyššími riziku zranění, protože na novou váhu a její rozložení není najednou tělo zvyklé. Ztráta hmotnosti může sice někomu znít jako přidaný benefit, ale i s ní je spojena vyšší rizikovost zranění – například náhlý úbytek váhy společně se zvýšenou fyzickou zátěží může vést u žen ke ztrátě menstruace a snížení hustoty kostí, což následně může zapříčinit vznik únavových zlomenin.

Zvířata

Spousta lidí se před samotným trailem obává možného setkání s nebezpečnými zvířaty – s chřestýši, medvědy a pumami. Nebezpečné střetnutí je ale opravdu vzácné, pokud dodržuješ základní pravidla Leave No Trace, udržuješ si odstup a chováš se k těmto zvířatům s respektem. Informuj se dopředu, jak se správně při setkání s těmito zvířaty zachovat. Základním pravidlem je být obezřetný a přítomný, což znamená dívat se kolem sebe a poslouchat, co se kolem děje – proto raději nikdy neposlouchej hudbu nebo audioknížky se sluchátky v obou uších.

Chřestýši o sobě zpravidla dávají dopředu znát svým specifickým vibrujícím, chřestivým zvukem. Spousta lidí si myslí, že je může potkat pouze v poušti Jižní Kalifornie, nicméně pozor si na ně dej i v některých oblastech Severní Kalifornie, Oregonu i Washingtonu.

Na Pacifické hřebenovce se vyskytují pouze medvědi černí, kteří jsou sice občas zvědaví a velmi nápadití, když dojde na shánění jídla, ale narozdíl od medvědů grizzly nejsou tolik nebezpeční a útoční. V některých oblastech je nutné uchovávat potraviny a všechno, co má nějakou vůni (zubní pasta, vlhčené ubrousky apod.), v nádobách odolných proti medvědům (bear canister). V ostatních místech se doporučuje alespoň věšet jídlo na strom a nevařit a nejíst jídlo přímo v místě, kde se kempuje. Nejnebezpečnější situace s medvědy může nastat, dostaneš-li se mezi matku a medvídě.

Narozdíl od chřestýšů a medvědů je opravdová vzácnost zahlédnout na trailu pumu americkou. Občas k takovým případům dochází, zatím ale nebylo zaznamenáno žádné napadení, zranění nebo dokonce úmrtí na PCT. Nakonec jsou z takového setkání jen skvělé (či hrůzostrašné) historky k vyprávění.

Rostliny

Asi se teď divíš, co dělá tato podkapitola v sekci “Nebezpečí a náročnost”. Ale je to tak – i některé rostliny na PCT mohou být potenciálně dosti nebezpečné. Nepředstavuj si to ale jako ve Dni trifidů… Kontakt s těmito rostlinami může způsobit alergické reakce od nepříjemné svědivé vyrážky až po obrovské bolestivé puchýře a popáleniny vyžadující hospitalizaci. Konkrétně se jedná o 2 rostliny, tzv. Poodle-Dog Bush (hlavně si jej nepoplést díky podobné vůni s marihuanou) a Poison Oak (keře a stromy s listy podobnými dubu, typicky ale dlanitě složené trojčetné listy).

Alternativy

Hike Your Own Hike” je hlavní motto dálkových trailů. Přestože má Pacifická hřebenovka oficiálně vyznačenou trasu v délce 2 653 mil, existuje řada možností, jak si trail zkrátit, prodloužit, obejít, podívat se na přírodní i jiné zajímavosti v okolí nebo si vystoupat na vrcholky přilehlých hor. Ty nejoblíbenější a nejnavštěvovanější alternativní trasy jsou dokonce vyznačeny v aplikaci FarOut. Patří mezi ně například:

  • výstup na horu San Jacinto (3 302 m n. m., Jižní Kalifornie),
  • výstup na horu Mt. Whitney (4 421 m n. m., Centrální Kalifornie),
  • stezka k vodopádům Burney Falls (Severní Kalifornie),
  • stezka kolem Crater Lake (Oregon),
  • Eagle Creek Trail – stezka k vodopádu Tunnel Falls (Washington).

V případě požárů pak vznikají alternativní plány a trasy (tzv. “fire detours”), jak bezpečně uzavřené části trailu obejít (v případě, že to vůbec jde). PCTA zveřejňuje aktuální informace o uzavírkách a možných náhradních trasách na svých oficiálních webových stránkách. Aplikace FarOut pak na tyto události promptně reaguje s vyznačením těchto tras ve svých mapách.

Praktické rady a tipy na závěr

Rozpočet: Finanční náročnost trailu je velmi častá otázka a není se čemu divit – až 6 měsíců cestování v poměrně drahé zemi (a pro většinu lidí také bez zajištěného pravidelného příjmu) může způsobit pořádný propad na tvém spořícím účtu. Je těžké ale dopředu radit nebo odhadovat, na kolik zrovna tebe Pacifická hřebenovka přijde, protože každý máme jiné nároky a potřeby. Pandemie a inflace způsobila v roce 2022 obrovský nárůst cen i běžných potravin, takže ani srovnávání mezi jednotlivými lety není zcela objektivní. Celkový rozpočet se tak může pohybovat od cca 100 tis. Kč až po 500 tis. Kč, v závislosti na komfortu, který si dopřeješ. Podle průzkumu z roku 2023 byly průměrné náklady zahraničního hikera téměř 11 tis. dolarů (cca 250 tis. Kč). Ušetřit se dá plánováním a dobrou přípravou, omezením pobytu a spaní ve městech, nakupováním jídla ve velkých baleních v supermarketech se slevou apod.

Placení: Na většině místech lze dnes už platit kartou, ze zkušeností s převodem měny a nižšími poplatky se osvědčila například karta od Revolut. V některých malých městech, zapadlých místech nebo horských střediscích může být platba kartou omezená, je proto vhodné mít u sebe vždy alespoň nějakou hotovost. Výběr z bankomatů je většinou zpoplatněn 2 – 4 dolary. Hotovost se bude hodit i v případě, kdy využiješ pohostinství a dobroty Trail Angels a budeš se jim chtít odvděčit nějakým příspěvkem. Je slušnost lidem, kteří ti otevřenou svůj domov, vyperou prádlo, dají ti najíst a odvezou tě zpátky na trail, nabídnout tzv. “donations” (zvyk je cca 20 – 40 dolarů).

SIM a datové plány: Pro spojení se světem a domovem si pravděpodobně budeš chtít pořídit americkou SIM kartu nebo e-SIM s dobrým mobilním pokrytím a datovým plánem. Mezi velmi používané a spolehlivé operátory se řadí Verizon a AT&T. Nicméně i tak je dobré mít na paměti, že na spoustě místech na PCT není žádné mobilní a datové pokrytí (především v pohoří Sierra Nevada a ve státě Washington). Některé služby jde zařídit i online, ale nejjednodušší je zajít po příletu na pobočku a vyřídit vše potřebné přímo na místě. Ve všech případech je ale nutné si ověřit, zda tvůj konkrétní model mobilního telefonu je odblokován a podporován daným operátorem (zkus si kontrolu svého telefonu například pro Verizon nebo AT&T).

Posílání balíků: Již jsme zmínili posílání zásobovacích balíků, ale možná si nedokážeš představit, jak to vlastně v praxi funguje. Nejjednodušší a leckdy i levnější variantou je nakoupit si zásoby ve velkých supermarketech se slevami a poslat si sám sobě poštou dopředu balík. V USA si můžeš poslat balík přímo na poštu (USPS), kde na tebe bude čekat alespoň 14 dní na vyzvednutí. Adresa pak obecně vypadá následovně: “[Tvoje jméno], c/o General Delivery, [Název města], [State Zip Code]”. V malých městech okolo PCT ti balík podrží i déle, pokud na něj napíšeš například “Please hold for PCT hiker” a odhadovaný čas vyzvednutí ETA (estimated time of arrival). Balíky pro PCT hikery přijímají i některé podniky jako hostely, hotely nebo horská střediska, aktuální informace lze většinou najít v popisu měst nebo komentářích v aplikaci FarOut. Poštou si lze také před sebou posílat balík s nepoužívaným vybavením (tzv. bounce box). Člověk si z něj při zastávce ve městě vybere jen to, co potřebuje na další etapu (např. nesmeky nebo teplejší oblečení), a zbytek si pošle zase dál před sebou. Balík lze bezplatně přeposílat na další poštu, pokud si jej v mezi zastávce nevyzvedneš a neotevřeš.

Doživotní záruka: Až se ti na Pacifické hřebenovce pokazí zip od stanu, praskne karimatka, roztrhne ramenní popruh na batohu nebo udělá díra na ponožce, zkus se podívat, jestli značka tvého vybavení nepochází náhodou z USA. Spousta amerických outdoorových značek totiž nabízí doživotní záruku – např. Therm-a-Rest, Big Agnes, Darn Tough, NEMO nebo Osprey. Pokud si zavoláš na zákaznické služby, můžeš zkusit vysvětlit svou situaci a nechat si poslat výměnu produktu přímo na trail.

Hygiena: Budu se sice opakovat, ale tohle je jeden z nejdůležitějších odkazů – Leave No Trace! Na PCT je zvykem a požadavkem si za účelem vykonání velké potřeby vykopat díru v zemi (tzv. cathole) a použitý toaletní papír nezahrabávat, ale odnést si jej se sebou a vyhodit v civilizaci. Je tak vhodné mít pro to

Hygiena: Budu se sice opakovat, ale tohle je jeden z nejdůležitějších odkazů – Leave No Trace! Na PCT je zvykem a požadavkem si za účelem vykonání velké potřeby vykopat díru v zemi (tzv. cathole) a použitý toaletní papír nezahrabávat, ale odnést si jej se sebou a vyhodit v civilizaci. Je tak vhodné mít pro to speciální uzavíratelný sáček (sehnat se dají i neprůhledné, případně si jej můžeš oblepit páskou). Jako alternativu k toaletnímu papíru můžeš vyzkoušet i cestovní bidet a ženy také praktickou utěrku pro osobní hygienu Kula Cloth.

Sociální aspekt: Pacifická hřebenovka je velké, troufnu si napsat až životní a nezapomenutelné dobrodružství, a spousta lidí na ní jde hledat klid, samotu, odpočinek před běžnými každodenními starostmi a stresem. A kdo tohle hledá, jistě to tam i najde. Pacifická hřebenovka má ale i svou nezaměnitelnou společenskou a komunitní stránku. Přestože většina lidí na trail vyráží sama, ve finále nejde celý trail opravdu sama a bez kontaktu s ostatními lidmi. Na trailu si najdeš kamarády, budeš součástí tzv. tramily (trailové rodiny), budeš sdílet své zážitky s Trail Angels, kteří nezištně pomáhají hikerům a usnadňují jim jejich cestu. Kontakt s lidmi z celého světa a hikerskou komunitou ti v mnohém rozšíří obzory a obohatí tvůj celkový zážitek z cesty, když budeš této stránce trailu otevřený. Z tohoto důvodu je užitečné umět anglický jazyk alespoň na běžné komunikativní úrovni. Mezi sociální aspekt trailu patří i používání tzv. trail name, což je přezdívka, která charakterizuje daného člověka nebo je spojena s nějakou, nejčastěji vtipnou událostí, která se mu na trailu stala.

Skupiny na Facebooku: Komunita kolem PCT funguje i online, například na facebookových skupinách. Pokud si s něčím nevíš rady, zkus pohledat v jejich historii nebo se obrátit s dotazem na ostatní, většinu problémů už totiž někdo určitě řešil před tebou. V českém prostředí funguje facebooková skupina “PCT – CZ skupina”, na mezinárodní úrovni pak skupiny s názvy “PCT Class of [rok]” a “PCT Class of [rok] – The Yogi Group: Planning, Information, ZOOMS”.

Komentáře

Další články

Přejít na blog

×