Ještě před 150 lety byste se na mrazivou expedici vybavili těžkou kožešinu. Že bychom si v té době nebyli vědomi skvělé tepelně izolační schopnosti peří? Neměli dostupné látky nebo technologie pro jeho zpracování? Peří dnes patří k nejlepším tepelným izolantům pro lůžkoviny a oděvy. Dokonce jsme to dotáhli tak daleko, že na jeho kultivaci a sběr budujeme speciální farmy, pečlivě měříme jeho kvalitu a následně jej cpeme do sukní, čepic, peřin a spacáků. V čem, že je peří výjimečné oproti jiným dostupným materiálům? Jak vlastně izoluje, jaké jsou jeho pro a proti a odkud se získává?


Prachové peří

Přestože v úvodu zmiňuji peří, ve skutečnosti mám na mysli specifický druh peří a to prachové. Právě tento druh vyniká svými tepelně izolačními schopnostmi. Rozdíl ve struktuře pozná i oko průměrně bystrého jedince. Prachovým peřím jsou vybaveny jen některé druhy opeřenců a nachází se pod vrchní vrstvou krycího peří.

malá pírka

chomáč prachového peří

Prachové peří je úžasné v tom, že ve své struktuře je schopno zachytávat molekuly vzduchu. V praxi to vypadá tak, že když vytáhnete péřové oblečení z kompresního vaku, začne se nafukovat (nabírat loft – načechranost) a vytvoří vzduchový polštář. Když si pak oblečete péřovku nebo zalezete do spacáku, vzduchový polštář si začnete ohřívat tělesným teplem, které vyzařujete do okolí. Vrstva vzduchu zároveň brání prostupu chladu k vašemu tělu. 1 gram prachového peří se skládá z 500-1000 malých chomáčů, podle jejich velikosti.

Peří má oproti syntetickým materiálům schopnost pomalu absorbovat tělesnou vlhkost. I když to tak nevypadá, je to výhoda, která vám pomáhá cítit se komfortněji. Vlhkost prochází peřím a odvádí se pryč, vnitřní klima je mnohem příjemnější a cítíte se v suchu. Mírná vlhkost zároveň pomáhá regeneraci peří a pomáhá obnovit jeho původní loft.

Obdivuhodné je, že i pár gramů prachového peří je schopné po svém nafouknutí zabrat poměrně dost prostoru – vytvořit tlustou vrstvu vzduchu. Naopak pokud peří zmačkáme a vytlačíme z něj vzduch, zabere minimum místa. Peří si schopnost opakované komprese a nafouknutí ponechává po dlouhou řadu let, při správné péči to může být klidně 20-30 let.

I peří má ale svou Achilovu patu a tou je voda. Při kontaktu s vodou nebo větším množstvím vodních par se bortí jeho struktura a slehne. V tomto stavu už není schopno zachytávat vzduch, takže úplně ztrácí schopnost akumulace tepla. Pokud k tomu připočteme poměrně dlouhou dobu schnutí, mokrý spacák nebo péřovka není rozhodně to, co chcete na svých cestách zažít. Proto je potřeba produkty naplněné peřím v náročných podmínkách před promočením chránit, v batohu například nepromokavými vaky.

Komory péřových výrobků se kromě prachového peří plní také maličkými pírky, které pomáhají zabírat větší prostor. Můžeme se setkat s poměry prachového peří k malým pírkům 80/20 až 95/5. Jak už bylo řečeno, právě prachové peří je kouzelný izolantem, takže čím vyšší procento zastoupení ho má, tím lépe. Opravdu malý podíl pírek by ale měl být vždy zachován.


Cože to je cuin a jak se měří?

Základním parametrem pro určování kvality péřové náplně je plnivost (fill power). Aby to nebylo tak jednoduché, existuje nejméně 10 norem, podle kterých se může určovat. U jednoho vzorku můžeme dosáhnout klidně deseti odlišných hodnot. Smutné je, že se v mnoha případech u finálních produktů nedočteme, podle jaké normy byla plnivost peří určena, proto je potřeba brát toto číslo trochu s nadhledem.

Zjednodušeně se dá měření popsat takto: do válce se umístí peří a zatíží se závažím. Výsledný objem, který peří zabírá ve válci se přepočte na jednotky dané normy a máme plnivost.

Normy se většinou mírně liší hned v několika parametrech:

  •        příprava peří
  •        hmotnost peří ve válci
  •        průměr a výška válce
  •        hmotnost závaží
  •        doba působení závaží

Výsledky testů podle jednotlivých norem lze mezi sebou převádět, bohužel budou ale vždy trochu zkreslené, protože již nebereme v potaz odlišnou přípravu peří před testem, která hraje podstatnou roli.

Ještě ale nemusíte věšet hlavu, mezi nejčastěji používané normy, alespoň u nás, stále patří evropská a americká. Obě určují plnivost v kubických palcích (in³) na unci (oz), u produktů to je nejčastěji označováno jako cuin (cubic inches).

Při měření stejného vzorku bude výsledná hodnota plnivosti podle US normy cca o 7-8% vyšší než při použití EN normy. Evropskou normu tedy můžeme označit za přísnější.

Decathlon

Nemusíte se obávat, že by produkt s peřím o 500-600 cuin nebyl dostatečně výkonný. Aby vyhověl podmínkách, do kterých je určen, výrobce jej naplní větším množstvím peří. A to se projeví na skladnosti a celkové hmotnosti. Nižší plnivost je vhodná pro ty, co mají omezený rozpočet.

Pokud ale hledáte spací pytel, quilt nebo péřovku s co nejmenší hmotností, dobrou skladností a skvělým výkonem, vhodné pro vás bude peří s 800+ cuin.

Cuin 500–600 EU (530–640 US)        Přijatelná kvalita pro průměrné produkty, nižší cena

Cuin 600–700 EU (640–745 US)        Minimální kvalita pro výkonnější produkty

Cuin 700–800 EU (745–850 US)        Dobrá kvalita, skvělý poměr výkon/cena

Cuin 800+ EU (850+ US)              Vysoká kvalita, vyšší cena

(Jen tak pro zajímavost, Cumulus se řídí evropskou normou pro určování plnivosti)


Odkud se peří bere a které je lepší?

Přibližně 99 % procent světové produkce prachového peří je získáváno jako přirozený vedlejší produkt z chovu drůbeže pro maso – nejčastěji z hus a kachen. Chov pouze pro prachové peří by finančně nedával smysl. Před dalším používáním v produktech se peří pečlivě třídí a čistí.

A co zbylé procento? Druhou možností je získávání peří ještě před porážkou ptáků. Zde je potřeba rozlišovat 2 velice, především eticky, rozdílné způsoby. Prvním a legálním způsobem (dle zákonu EU) je sběr peří. To probíhá v období pelichání a vyžaduje speciální zacházení s ptáky. Zbývá už jenom škubání ptáků za živa. Tento způsob je v EU nezákonný a zavrhly jej také všechny světové organizace zabývající se testováním a štítkováním peří.

 

Unsplash

Největším producentem peří je již dlouhodobě Čína. Není se čemu divit, protože patří mezi největšího konzumenta kachního a husího masa. Dle výzkumu IDFL (mezinárodní laboratoře pro testování peří) z roku 2006 tvořilo peří pocházející z Číny 76,7 % světové produkce. Mezi další významné producenty patří Francie, Ukrajina, Maďarsko a Polsko.

Husí peří se všeobecně považuje za kvalitnější než kachní. ‘‘Chomáče‘‘ prachového peří hus bývají větší, takže mívají lepší plnivost. U hus se prachové peří získává ze starších jedinců, proto má husí peří tendenci být odolnější a trvanlivější než kachní. Ne vždy je to ale jednoznačné, můžeme se totiž setkat s kachnou s velmi kvalitním peřím a naopak s husou s nízkou kvalitou peří.

Prachové peří lze mimo jiné získávat i z divokých ptáků, a to sběrem peří, kterým si vystýlají svá hnízda. Tento proces je příliš pracný, takže se s ním setkáváme jen okrajově. Za zmínku rozhodně stojí peří kajky mořské, které dosahuje hodnot až 1200 cuin. Do komor outdoorových produktů se ale příliš nehodí, protože má dobrou schopnost shlukování se, kterou získalo jako ochranu proti větru. Používá se spíše v luxusních peřinách a polštářích. Několik farem, zabývajících se sběrem peří z hnízd vodních ptáků, můžeme nalézt na Islandu nebo v dalších severských státech. Z jednoho hnízda lze získat přibližně 16 gramů prachového peří. Není divu, že se každý rok vyprodukuje jen pár tisíc kilogramů tak kvalitního prachového peří.

pxhere.com

Zdroje:

http://www.idfl.com/info/articles/
https://www.edfa.eu
https://en.wikipedia.org/wiki/Down_feather
https://www.crux.uk.com/understanding-down
https://www.atlanticseabirds.info/flatey
https://www.cs.wikipedia.org/wiki/Přepeřování