Není materiál, jako materiál – technický slovníček outdoorového nadšence

Outdoorové vybavení prošlo v posledních letech revolucí. Pryč jsou ty časy, kdy i prázdná krosna vážila několik kilogramů a na několikadenní trek jsme vyráželi obtěžkáni výzbrojí, za kterou by se nemusel stydět ani zlatokop. S příchodem moderních vláken, funkčních tkanin a odlehčených prodyšných membrán se objem i hmotnost vybavení drasticky zmenšily. Dnes tak můžeš i na několikaměsíční výpravy vyrazit s lehkým batohem, díky kterému si konečně můžeš všechna ta panoramata užívat a nemyslet jen na to, kdy přijde další pauza. Moderní materiály tě přitom ani přes jejich skladnost a nízkou hmotnost nezradí ani v nevlídných povětrnostních podmínkách.

V záplavě všech nových materiálů a jejich obchodních názvech se však nejeden nadšenec do outdooru lehce ztratí. V tomto článku si proto nejrozšířenější materiály probereme hezky jeden po druhém, tak aby ses při příštím nakupování lehkého vybavení na hory už jen tak neztratil. Věnovat se budeme jejich základním vlastnostem, ale i výhodám a nevýhodám.

Neexistuje špatné počasí, jen špatné vybavení

Na trhu s outdoorovým vybavením dnes můžeš vybírat z nepřeberného množství specializovaných funkčních materiálů – právě proto ti spousta zkušených outdooráků bude neochvějně tvrdit, že univerzální vybavení prostě neexistuje, a ve skříni bys tak měl mít alespoň pár batohů, pět bund, troje kalhoty, patero druhů ponožek a pořádnou kupu trik navíc. Je takový arzenál ale úplně nutný? Záleží na tom, kolik na horách trávíš času a do jakých podmínek nejčastěji vyrážíš.

Důvod pro tak úzkou specializaci je, že každý z těchto materiálů funguje nejlépe v určitých podmínkách – například zateplené nepromokavé ponožky s membránou si raději vezmeš do sychravých podzimních dnů, zatímco v létě zase oceníš lehké a vzdušné materiály, co rychle schnou. Vždy, když se chystáš pořídit nějaké to nové vybavení na hory, se proto sám sebe nejprve zeptej, v jakých podmínkách trávíš nejvíce času a jakým aktivitám se v nich nejčastěji věnuješ. Při výběru nového oblečení a vybavení neopomíjej hmotnost a sbalitelnost – zbytečně těžká a objemná výbava tě bude trápit v létě i v zimě, na trecích i při bikepackingu.

Z továrny na kopce

Než se pustíme do světa technických materiálů naplno, tak je třeba si uvědomit, že vždy musíme rozlišovat mezi jménem samotného vlákna (například polyester) a různými obchodními názvy (například Dyneema). Původní technologie a materiály si totiž spousta značek pronajímá či kupuje, poté je různě kombinuje, inovuje, a nakonec nabízí pod zvučnými obchodními názvy. Ve většině technického vybavení a oblečení na trhu ve skutečnosti najdeš jen pár základních syntetických vláken. Co jejich kvalitu a funkčnost podstatně odlišuje, je jejich zpracování a kombinace v nových smíšených materiálech.

Jedním z přelomových vynálezů ve světě umělých vláken byl polyester – jedná se o tak univerzální materiál, že se jako příměs využívá při výrobě nepřeberného množství tkanin. Najdeš ho ve všem od oblečení, přes batohy, až po nafukovací karimatky a stany. Mezi jeho základní vlastnosti patří dobrá odolnost proti UV záření, malá nasákavost (rychle schne) a odolnost proti oděru.

Mezi další základní materiály používané při výrobě (nejen) outdoorového oblečení i vybavení patří polyamid. Jednou z jeho rozšířených podob je již od roku 1930 polyamid 6.6 neboli nylon. Dnes ho najdeš ve spoustě funkčního oblečení, ale používá se například i při výrobě horolezeckého vybavení. Oproti polyesteru má větší odolnost proti roztržení a vůči oděru. Nylon je pružný, což může být jak výhodou tak nevýhodou. Ve srovnání s polyesterem hůře odolává UV záření a při vystavení vlhkým podmínkám absorbuje více vody. Vyrábí se z něj například tropika na ultralehké stany, hřejivé oblečení z patentovaného materiálu Polartec, softshellové bundy, membrána Windstopper, odolná tkanina Cordura a v naší nabídce ho v kombinaci s polyesterem a dalšími vlákny najdeš například v nepromokavých ponožkách od značky DexShell.

Mladším bratrem polyamidu je pak polyethylen, ze kterého se vyrábí například vysokopevnostní materiál známý pod obchodním názvem Dyneema. Tento technický materiál vyniká především neuvěřitelnou pevností v tahu při zachování minimální hmotnosti a také solidní odolností vůči oděru – skvěle se tak hodí na výrobu různých statických šňůr či lan, ale díky své odolnosti našel využití třeba i v outdoorových ponožkách a technických nitích. Milovníci ultralightu po něm často sáhnou například v podobě podlážky Tyvek.

Výše zmíněné materiály dnes mnozí výrobci ve snaze vyvinout co nejodolnější a nejlehčí vybavení různě kombinují a vylepšují. Mezi tyto pokrokové hybridní materiály patří například Dyneema® Composite Fabric (DCF), kterou najdeš například na batozích, tarpech a dalším vybavení od legendární americké značky Hyperlite Mountain Gear. Tento ultralehký a zároveň odolný materiál se vyrábí laminací a tavením klasické Dyneemy® (polyethylenu) mezi tenké vrstvy polyesteru. Jeho poměr odolnosti proti roztržení ku hmotnosti je ještě lepší než u nylonu. DCF má velmi malou pružnost, velmi dobrou odolnost proti oděru, je 100% nepromokavý a neabsorbuje vodu. Jeho nevýhodou je náročné zpracování a vysoká pořizovací cena.

Ultralehké a odolné?

Při výběru lehkého vybavení na hory se spousta dobrodruhů obává o jeho odolnost. U každého technického vlákna proto bývá uváděna hodnota denier (značená písmenem „D“), kterou se měří tloušťka jednotlivých vláken. Jedná o jednotku odvozenou od tloušťky přírodního vlákna – 1 denier odpovídá tloušťce jediného vlákna hedvábí. Převedeno na čísla, je to hmotnost v gramech na 9 000 metrů. Materiály ze silnějších vláken (s vyšší hodnotou denier) budou odolnější, ale zase u nich tolik neušetříš na váze, zatímco k těm ultralehkým se zase budeš muset chovat o něco opatrněji.

U názvu outdoorových materiálů se taky často objevuje pojem Ripstop, což je speciální technika tkaní. V odstupu kolem pěti až osmi milimetrů jsou v textilii zatkány silnější osnovní a někdy i útkové nitě. Vlákna s větší tloušťkou dodávají textilii svůj charakteristický vzhled – většinou u nich na první pohled uvidíš čtvercovou nebo obdélníkovou mřížku. Primárně zvyšují odolnost proti roztržení a tvoří ohraničení pro případné trhliny, které se díky nim dál nerozšiřují.

Například u batohů, kde je odolnost zcela zásadní, se výrobci snaží na těch nejvíce namáhaných místech použít silnější materiály a hmotnost šetřit především tam, kde to dává smysl. Díky moderním technologiím a promyšleným konstrukcím ti tak dnes můžeme nabídnout batohy od značek Montane, Granite Gear, Sierra Designs či Mountainsmith, které jsou lehké jak pírko, ale zároveň vydrží i dlouhé, náročné výpravy a větší zátěž.

Jedním z legendárních syntetických materiálů je Cordura. Jedná se o jednu z nejrozšířenějších nylonových (polyamid) tkanin na trhu, a najdeš ji všude tam, kde je za potřebí vysoká odolnost a zároveň nízká hmotnost. Díky své houževnatosti se silnější varianty Cordury s vyššími hodnotami denier používají při výrobě batohů, alpinistické výstroje i armádního vybavení. Její odlehčenou verzi pak najdeš například v kolekci ultra-sil od značky Sea to Summit, která z ní vyrábí například ultralehké, nepromokavé a přitom odolné kompresní obaly, jež se těší veliké oblibě na dlouhých přechodech v proměnlivých podmínkách, ale skvěle poslouží i jako multifunkční vak na řídítka při bikepackingu.

V suchu a pohodě

Oblečení určené pro aktivní pohyb na horách musí především zvládat náročnou kombinaci drsných povětrnostních podmínek a aktivního pohybu. Ultralehké vybavení ti umožní jít mnohem rychleji a dále, a tak by tě při výběru veškerého oblečení vždy měla zajímat nejen nepromokavost, ale i solidní prodyšnost. Není totiž nic horšího, než když se před ledovým větrem schováš do bundy, ve které se zapaříš, a nakonec ještě více prochladneš.

Jedním z nejdůležitějších kusů oblečení na hory je bezesporu vnější nepromokavá vrstva, neboli „hardshell“. Neobejdeš se bez ní zejména v deštivých oblastech, ve vysokých horách a při všech zimních dobrodružstvích. Nepromokavosti je u oblečení nejčastěji dosaženo buď zátěrem, nebo membránou. Zátěr je tenký film, který je nanesen na vnitřní stranu ochranné svrchní vrstvy. Membránu tvoří tenká porézní nebo neporézní vrstva, která je nalaminována mezi další ochranné vrstvy.

V posledních letech se výrobcům membrán podařilo zásadně vylepšit jejich poměr hmotnosti a funkčnosti, a nepromokavou bundu dnes tak již často hravě zabalíš do kapsy. Pro příznivce cestování na lehko jsou membránové bundy svatým grálem – i přes svou prodyšnost tě totiž při aktivním pohybu dokážou zahřát, i když na sobě zrovna máš jen pár spodních vrstev, a navíc tě dokonale ochrání i před tím nejostřejším větrem.

Membrány ale najdeš i v rukavicích, čepicích či nepromokavých ponožkách, které tvé nohy musí zároveň ochránit před vlhkem a chladem, ale zároveň chodidlům poskytnout dostatek pohodlí. Například naše oblíbená značka DexShell používá léty prověřenou membránu Porelle®, kterou u některých modelů kvůli vyššímu pohodlí doplňuje přírodními materiály, jako je bambusové vlákno či merino vlna.

Různé membrány i zátěry se poté vždy kombinují s dalšími materiály, které mohou vynikat například nízkou hmotností, odolností nebo pružností. Příznivci ultralightu si v posledních letech oblíbili například ultralehké a přitom houževnaté materiály od britské značky Pertex – v naší nabídce je nalezneš na péřovkách od Montane či Cumulus, ale i na spoustě spacáků.

Svrchní látky spacáků, péřovek, nepromokavých bund, ale i batohů se velmi často opatřují tenkým hydrofobním nátěrem, který se označuje jako DWR (durable water repellent). Jeho cílem je zadržet první kapky vody, chránit před vlhkem a kondenzací.

Do přírody jedině v přírodě

Příznivci dobrodružství na lehko po právu nedají dopustit na přírodní materiály, které umělá vlákna velmi často v mnohém předčí. Mezi nejpopulárnější přírodní příze dnes bezesporu patří merino vlna. Hlavními přednostmi této extrémně jemné vlny je schopnost efektivně izolovat ve vlhku i po propocení a dlouhodobá odolnost vůči zápachu. Oproti klasické ovčí vlně také zdaleka tak nekouše. V porovnání se syntetickými materiály ale o něco pomaleji schne a sama o sobě nemá takovou odolnost. Právě proto se nejlépe hodí především na dlouhé přechody a vytrvalostní pohyb, při kterém se tolik nezpotíš. Díky jeho skvělým izolačním vlastnostem ve vlhku na něj nedají dopustit zejména milovníci deštivých, severských zemí, kde tě tato přírodní ovčí technologie v kombinaci s kvalitní membránovou bundou dokáže udržet v pohodě celé týdny.

Pokud bychom měli vybrat náš vůbec nejoblíbenější přírodní materiál, bude to beze sporu peří. O tomto lehkém, skladném a zázračném materiálu jsme se již podrobně rozepsali v našem předchozím článku – Není peří jako peří. Vše, co o něm potřebuješ vědět.

Teorie a praxe

Základní teorii a slovník outdoorového vybavení máš po přečtení tohoto článku jistě už v malíčku. Jak ale všichni víme, teorie je sice hezká věc, ale k praxi má často daleko. Nenech se proto zavalit obří nabídkou – při výběru vybavení na nadcházející sezónu se zaměř hlavně na aktivity, co tě baví, a doplňky, co ti mohou pobyt v přírodě ulehčit a zpříjemnit. Měl bys také vědět, že obzvlášť u cestování a trekování na lehko jsou zkušenosti stejně tak důležité jako kvalitní výstroj – až si tedy konečně svou vysněnou výbavu pořídíš, tak na nic nečekej a vyraz ji někam do hor rovnou vyzkoušet a pořádně se s ní naučit. Se spolehlivým a vyzkoušeným vybavením dojdeš mnohem dále a s úsměvem na tváři – a to je přece důvod, proč do těch kopců všichni vyrážíme.